Quantitative Easing (QE) – „kvantitativní uvolňování“
1. Podstata nástroje
QE je nekonvenční měnová politika, při níž centrální banka masivně nakupuje dlouhodobá aktiva (státní a korporátní dluhopisy, hypoteční MBS aj.). Nákupy jsou financovány tvorbou nových rezerv, čímž se rozšiřuje bilance centrální banky a klesají výnosy (dlouhé tržní sazby) napříč ekonomikou. Cílem je povzbudit úvěrování, růst a inflaci ve chvíli, kdy jsou tradiční krátké sazby blízko nule.
2. Mechanismus přenosu
| Krok | Co se děje | Dopad |
|---|---|---|
| 1. Nákup aktiv | CB kupuje dluhopis od banky/investora, připíše rezervy | Rozšiřuje peněžní bázi |
| 2. Pád výnosů | Vyšší poptávka → cena dluhopisu ↑, výnos ↓ | Snížení dlouhých sazeb hypoték, úvěrů |
| 3. Přecenění portfolií | Investoři přesouvají kapitál do rizikovějších aktiv | Roste cena akcií, corporate bondů |
| 4. Bohatství & úvěr | Vyšší valuace, levnější financování | Podpora spotřeby, investic, inflace |
3. Historický přehled hlavních cyklů
| Období | Programy | Vrchol bilance† |
|---|---|---|
| Fed 2008–14 | QE1–QE3, COVID-QE (2020) | 8,9 bil. USD |
| ECB 2015–2022 | APP, PEPP (pandemický) | 8,8 bil. EUR |
| BoE 2009–2021 | Gilt & corporate QE | 895 mld. GBP; od 2022 agresivní QT |
†souhrnná aktiva centrální banky v dané měně.
Od léta 2022 přešly největší banky na QT (Quantitative Tightening) – pasivní neobnovování splatných cenných papírů nebo přímý prodej. Fed zredukoval SOMA o 2,05 bil. USD do března 2025; BoE už prodala přes 25 % portfolia, ale čelí kritice kvůli zdražení dluhu státu.
4. Přínosy vs. rizika
| ✅ Potenciální přínos | ❌ Rizika / vedlejší účinky |
|---|---|
| Stabilizace trhů v krizi (2008, 2020) | Inflační tlak, zejména v prostředí nabídkových šoků (2021–23) |
| Snížení dlouhých sazeb → levnější hypotéky | Přifukování cen aktiv (“asset bubble”) |
| Slabší měna → podpora exportu | Rozšíření nerovností (wealth effect) |
| Nepřímé zlepšení fiskální pozice při nízkých výnosech | Ztráty CB při pozdějším růstu sazeb; daňový náklad pro stát/daň. poplatníky |
| Zabránění deflaci, podpora cílené inflace | Politická závislost – „fiskální dominance“, morální hazard |
5. QE × QT – srovnání
| Faktor | QE (uvolnění) | QT (utahování) |
|---|---|---|
| Směr bilance | Růst aktiv | Pokles aktiv |
| Dopad na výnosy | Klesají (výnosová křivka se zplošťuje) | Rostou, méně likvidity |
| Riziko bankovního systému | Přebytek rezerv, tlak na marže | Nižší rezervy, možná volatilita repo sazeb |
| Motivace | Hrozba deflace, recese | Omezit inflaci, “normalizace” nástrojů |
QT efekty se projevují postupně, zatímco oznámení QE má okamžitý tržní dopad (signální kanál).
