EET 2.0: jak bude fungovat, koho se týká a kdo má výjimku
Elektronická evidence tržeb se má v České republice od roku 2027 vrátit v nové podobě označované jako EET 2.0. Oproti původní EET přináší několik zásadních změn. Nebude povinný tisk EET účtenek, finanční správě se bude odesílat méně údajů a nově se evidence zaměřuje především na takzvané kontaktní platby. To znamená, že nerozhoduje pouze to, zda zákazník zaplatí hotově, ale také kde a za jakých okolností platba proběhne. Do evidence proto mohou spadat například platby kartou, QR kódem nebo bankovním převodem provedeným přímo v provozovně.
Na této stránce najdete podrobný přehled připravovaných pravidel EET 2.0, včetně toho, koho se evidence týká, jaké platby se budou evidovat, kdo bude mít výjimku, jak proběhne registrace, co se stane při výpadku internetu a jaké údaje bude finanční správa dostávat.
Kdy má EET 2.0 začít fungovat?
Aktuální technický harmonogram Finanční správy počítá s následujícími termíny:
| Datum | Plánovaný krok |
|---|---|
| 1. července 2026 | spuštěno testovací prostředí Playground pro vývojáře pokladních systémů |
| 1. listopadu 2026 | zpřístupnění funkcí EET 2.0 v DIS+ a možnost vytvářet pokladní certifikáty |
| 1. prosince 2026 | plánované spuštění bezplatné webové aplikace MOJE EET |
| 1. ledna 2027 | plánované zahájení běžného provozu, leden má sloužit jako pilotní období |
| 1. února 2027 | plánovaný ostrý provoz EET 2.0 |
Tento harmonogram je již zveřejněn na oficiálním technickém webu Finanční správy. Termíny je ale vzhledem k dosud nedokončenému legislativnímu procesu nutné chápat jako aktuálně plánovaný stav.
Koho se EET 2.0 bude týkat?
Základním pravidlem není konkrétní profese ani obor podnikání. EET 2.0 se má obecně vztahovat na příjmy z podnikatelské činnosti fyzických i právnických osob, pokud podnikatel přijme platbu, která splňuje podmínky evidované tržby, a současně se na něj nebo na konkrétní tržbu nevztahuje zákonná výjimka.
V praxi si lze položit tři otázky:
Jde o příjem z podnikatelské činnosti? Pokud ano, pokračujeme dále.
Jde o kontaktní platbu? Pokud ano, může podléhat EET.
Nevztahuje se na podnikatele nebo konkrétní činnost některá ze zákonných výjimek? Pokud ne, tržbu bude zpravidla potřeba evidovat.
EET se proto může týkat například restaurací, kaváren, obchodů, hotelů a penzionů, kadeřnictví, kosmetických a masážních salonů, autoservisů, opraven, řemeslníků, stánkařů, prodejců na trzích, půjčoven, fitness center, servisních provozů a mnoha dalších podnikatelů. Nejde však o uzavřený seznam profesí – rozhodující je konkrétní způsob podnikání a přijímání plateb. Finanční správa například výslovně potvrzuje, že evidence se může týkat i drobných řemeslníků pracujících přímo u zákazníka.
Co je kontaktní platba?
Pojem kontaktní platba je pro EET 2.0 zásadní.
Nejde pouze o platbu v hotovosti. Kontaktní platbou může být také platba kartou, QR kódem nebo převodem z účtu na účet, pokud proběhne při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v souvislosti s prodejem uskutečněným v provozovně podnikatele.
Praktické příklady:
| Situace | EET podle současného návrhu |
|---|---|
| zákazník zaplatí hotově v obchodě | ANO |
| zákazník zaplatí kartou na terminálu | ANO |
| zákazník v restauraci zaplatí QR kódem | ANO |
| zákazník v provozovně provede bankovní převod jako úhradu právě uskutečněného nákupu | ANO |
| řemeslník přijme u zákazníka hotovost | ANO |
| řemeslník přijme u zákazníka platbu kartou nebo QR kódem | ANO |
| zákazník dostane fakturu a později ji doma zaplatí převodem | NE |
| zákazník zaplatí předem přes online platební bránu e-shopu | NE |
| zákazník zaplatí zboží online a na prodejně si ho pouze vyzvedne | NE |
| zákazník objedná zboží online, ale zaplatí až při převzetí na prodejně | ANO |
| na faktuře je uveden převod, zákazník ji ale skutečně zaplatí hotově na pokladně | ANO |
| na faktuře je uvedena hotovost, zákazník ji ale později zaplatí vzdáleným převodem | NE |
Rozhoduje tedy skutečný způsob provedení platby, nikoliv například způsob úhrady předtištěný na faktuře.
U hotovosti je pravidlo ještě přísnější. Hotovostní platba je podle současného návrhu považována za kontaktní platbu i v některých situacích, kdy není uskutečněna přímo při osobním kontaktu.
Platby kartou budou v EET
Jedním z největších rozdílů proti závěrečné podobě původní EET je návrat plateb kartou do evidence.
Pokud zákazník zaplatí kartou přímo v provozovně nebo při osobním kontaktu s podnikatelem, půjde podle současné podoby EET 2.0 o evidovanou tržbu. Stejný princip se vztahuje například na bezkontaktní kartu, telefon nebo jiné obdobné platební prostředky. Poslanecká sněmovna návrh obsahující evidenci těchto kontaktních bezhotovostních plateb schválila.
A co QR platby a okamžité bankovní převody?
Samotný fakt, že peníze putují z jednoho bankovního účtu na druhý, nestačí k tomu, aby byla platba automaticky mimo EET.
Pokud například host sedí v restauraci, načte QR kód a prostřednictvím mobilního bankovnictví zaplatí účet, jde podle Finanční správy o kontaktní platbu a tržba se má evidovat. Rozhodující je, že platba proběhla v provozovně v přímé souvislosti s poskytnutou službou.
Jestliže však podnikatel vystaví fakturu a zákazník ji později bez osobního kontaktu zaplatí běžným převodem z domova nebo firmy, o kontaktní platbu nejde a EET se na takovou úhradu nevztahuje.
Jak to bude s e-shopy?
U e-shopů je rozhodující okamžik a způsob úhrady.
Pokud zákazník objedná a zaplatí zboží kompletně online prostřednictvím platební brány, nejde podle Finanční správy o kontaktní platbu a takovou tržbu není nutné evidovat. To platí i v případě, kdy má provozovatel e-shopu současně kamennou prodejnu.
Pokud zákazník zboží předem zaplatí online a následně si ho pouze vyzvedne v prodejně, k evidované tržbě také nedochází.
Jestliže ale zákazník zboží pouze objedná online a zaplatí až při osobním odběru, jde o kontaktní platbu a tato platba se evidovat má – bez ohledu na to, zda při převzetí zaplatí hotově, kartou, QR kódem nebo jiným způsobem.
Faktura automaticky neznamená, že je platba mimo EET
Častou chybou může být představa, že pokud podnikatel vystaví fakturu, EET se jí nikdy netýká.
Rozhodující není samotná existence faktury, ale skutečný způsob její úhrady.
Pokud zákazník fakturu zaplatí později běžným vzdáleným převodem, nejde o kontaktní platbu. Pokud ale zákazník přijde na provozovnu a stejnou fakturu zaplatí v hotovosti, jde o evidovanou tržbu.
Evidují se také zálohy?
Ano, pokud přijatá záloha splňuje podmínky evidované tržby.
Finanční správa jako příklad uvádí hotovostní zálohu na hotelový pokoj zaplacenou na recepci. Taková záloha se eviduje. Pokud zákazník později doplatí zbytek ceny kontaktním způsobem, eviduje se rovněž doplatek. Záloha a následný doplatek přitom nejsou v datové zprávě EET automaticky vzájemně propojeny.
Týká se EET také neplátců DPH?
Ano.
To, zda je podnikatel plátcem nebo neplátcem DPH, není pro vznik povinnosti evidovat tržbu rozhodující. Neplátce DPH může mít úplně stejnou povinnost EET jako plátce DPH, pokud přijímá evidované kontaktní platby a nespadá do některé výjimky.
Existuje obecná výjimka pro malé živnostníky?
Samotná velikost podnikání není obecnou výjimkou.
Finanční správa výslovně uvádí, že není rozhodující, kolik činností podnikatel vykonává ani jak velký je jejich rozsah. Pokud je určitý druh kontaktní platby standardní součástí jeho podnikání, může podléhat EET, i když k němu dochází pouze zřídka.
Je proto důležité nezaměňovat malý rozsah podnikání s ojedinělou tržbou.
Ojedinělou tržbou je podle Finanční správy taková tržba, kterou podnikatel v rámci svého běžného obchodního modelu neočekává a která vznikne skutečně výjimečně nebo náhodně. Pokud podnikatel určitý způsob úhrady zákazníkům standardně nabízí, není tržba automaticky „ojedinělá“ jen proto, že ji zákazníci využívají málo.
Pozor na často zmiňovanou hranici 50 000 Kč
Pro běžné podnikatelské tržby nelze částku 50 000 Kč ročně chápat jako obecný limit, pod kterým se EET vůbec neřeší.
Z evidence jsou vyloučeny například některé příležitostné příjmy fyzických osob, které nejsou příjmem z podnikatelské činnosti. Finanční správa uvádí jako příklad příležitostný prodej přebytků ze zahrádky spadající mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. To je ale jiná situace než běžná podnikatelská činnost.
Jaké příjmy se vůbec neevidují?
EET se obecně týká podnikatelských příjmů. Podle současného návrhu se neeviduje příjem, který není předmětem daně z příjmů, příjem, který je vzhledem k obvykle přijímaným tržbám podnikatele skutečně ojedinělý, nebo některé příjmy právnických osob podléhající zvláštnímu daňovému režimu.
U fyzických osob se EET nevztahuje například na příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů ani na ostatní příjmy podle § 10, pokud nejde o podnikatelskou činnost.
EET OFF – možnost pro část podnikatelů v paušálním režimu
Současný návrh obsahuje zvláštní režim označovaný jako EET OFF.
Ten má umožnit části nejmenších OSVČ zcela se zbavit povinnosti evidovat jednotlivé tržby výměnou za měsíční nevratnou přirážku k paušální záloze na daň z příjmů.
Podle aktuálních informací Finanční správy má být možné EET OFF využít při současném splnění těchto podmínek:
| Podmínka | Požadavek |
|---|---|
| paušální režim | podnikatel je v 1. pásmu paušálního režimu |
| výše příjmů | příjmy ze samostatné činnosti za předchozí zdaňovací období nepřesáhly 1 000 000 Kč |
| oznámení | podnikatel se k přirážce včas přihlásí u správce daně |
| přirážka | měsíční paušální záloha na daň z příjmů se zvýší o 1 400 Kč |
Pokud podnikatel během roku hranici jednoho milionu korun překročí, má podle současného návrhu tento rok ještě dokončit bez EET, ale od následujícího roku mu povinnost evidence vznikne, i kdyby nadále zůstal v prvním pásmu paušálního režimu.
EET OFF tedy není obecná výjimka pro každého podnikatele s obratem nebo příjmy do jednoho milionu korun. Je určen pouze pro podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu, kteří splní zákonné podmínky a aktivně si tento režim zvolí.
Další zákonné výjimky z EET
Návrh schválený Poslaneckou sněmovnou obsahuje také řadu výjimek pro konkrétní subjekty a specifické činnosti.
| Oblast | Výjimka podle současného sněmovního znění |
|---|---|
| veřejný sektor | stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a Česká národní banka |
| finanční sektor | banky včetně zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, investiční společnosti a fondy, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, fondy obhospodařované penzijní společností a organizátoři regulovaného trhu |
| poštovní služby | držitel poštovní licence a vybrané poštovní služby a související plnění |
| veřejně prospěšní poplatníci | drobná vedlejší podnikatelská činnost veřejně prospěšných poplatníků |
| zaměstnanci | příjmy ze vztahů souvisejících s pracovněprávním nebo obdobným vztahem |
| školy | stravování a ubytování žáků a studentů poskytované školou, vysokou školou nebo školským zařízením |
| doprava | vybrané platby v pravidelné hromadné přepravě osob, osobní železniční přeprava, platby na palubě letadel související s přepravou a obchodní letecká doprava se souvisejícími službami |
| hazard | tržby z hazardních her |
| energetika | podnikání v energetických odvětvích na základě příslušné licence |
| vodovody a kanalizace | podnikání na základě povolení podle zákona o vodovodech a kanalizacích |
| vybrané finanční služby | například oprávnění nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, platebních institucí, institucí elektronických peněz, správců nevýkonných úvěrů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy |
| telekomunikační služby | některé platby prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, které představují následné čerpání nebo zúčtování dřívější platby |
| veřejné toalety | tržby z provozování veřejných toalet |
| prodejní automaty | prodej zboží a služeb prostřednictvím zákonem definovaného prodejního automatu |
| některá samoobslužná zařízení | vybraná zařízení mimo provozovnu přijímající pouze hotovost, pokud okolnosti evidenci neumožňují nebo zásadně ztěžují |
| vánoční prodej ryb | prodej sladkovodních ryb a souvisejících služeb od 18. do 24. prosince, pokud se v dané provozovně v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby |
| nově vzniklé právnické osoby | určité období do přidělení DIČ a 10 dnů po jeho přidělení |
Sněmovna zachovala například výjimku pro veřejné toalety a předvánoční prodej sladkovodních ryb; návrh rozšířit tuto výjimku také na vánoční stromky schválen nebyl. Podrobný přehled výjimek odpovídá textu schválenému Poslaneckou sněmovnou a je nutné jej po dokončení legislativního procesu znovu zkontrolovat.
Zvláštní výjimka pro některé zdravotně postižené podnikatele
Sněmovní znění obsahuje také výjimku pro určité fyzické osoby s průkazem ZTP, ZTP/P nebo odpovídajícím evropským průkazem z důvodu zákonem vymezeného těžkého postižení zraku, nevidomosti nebo hluchoslepoty. Výjimka je spojena i s dalšími podmínkami týkajícími se zaměstnanců, spolupracujících osob, případných společníků a osoby, která tržbu přijímá. Nejde tedy o automatickou výjimku pro každého držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Jak bude EET 2.0 prakticky fungovat?
Princip má být pro podnikatele poměrně jednoduchý.
Při uskutečnění evidované tržby pokladní zařízení odešle finanční správě datovou zprávu se základními údaji o tržbě. Zpráva je elektronicky podepsána pokladním certifikátem. Finanční správa zprávu přijme a pokladnímu zařízení vrátí potvrzení. Po úspěšném přijetí tržby obdrží pokladní zařízení potvrzovací kód a přijaté tržby budou dostupné také v DIS+.
Celý proces má při běžném provozu proběhnout automaticky na pozadí pokladního systému. Obsluha by tedy neměla ručně komunikovat s finanční správou při každém prodeji.
Co musí podnikatel udělat před zahájením EET?
Správa EET 2.0 bude probíhat prostřednictvím Daňové informační schránky plus (DIS+) na portálu MOJE daně.
Podnikatel se do DIS+ přihlásí například prostřednictvím Identity občana, přístupových údajů do datové schránky nebo přístupových údajů Finanční správy. V DIS+ aktivuje evidenci tržeb, zaeviduje potřebné evidenční jednotky a následně získá pokladní certifikát, který nainstaluje do svého pokladního zařízení.
Podle aktuálního harmonogramu mají být tyto funkce v DIS+ zpřístupněny 1. listopadu 2026.
Co je evidenční jednotka?
Nová EET používá pojem evidenční jednotka. Jde zjednodušeně o místo nebo způsob, prostřednictvím kterého podnikatel prodává zboží nebo poskytuje služby.
Evidenční jednotkou může být kamenná provozovna nebo její samostatná část, mobilní provozovna například stánek, internetová stránka nebo aplikace, dopravní prostředek používaný k poskytování zboží či služeb, případně samotný podnikatel, pokud pracuje mimo klasickou provozovnu – typicky například řemeslník pracující přímo u zákazníků.
Po založení evidenční jednotky jí systém přidělí identifikaci, kterou následně pokladní systém používá při odesílání tržeb.
Každá pokladna má svoje označení
Vedle evidenční jednotky obsahuje každá odesílaná tržba také označení pokladního zařízení.
Podnikatel s několika pokladnami tedy může mít jednu evidenční jednotku – například restauraci – a v ní několik různě označených pokladen. Označení pokladny je součástí údajů o každé evidované tržbě.
Pokladní certifikát
Každá datová zpráva o tržbě bude elektronicky podepsána pokladním certifikátem. Certifikát podnikatel získá zdarma prostřednictvím systému Finanční správy a nainstaluje ho do pokladního zařízení podle pokynů dodavatele pokladního systému.
Počet certifikátů není omezen. Finanční správa výslovně umožňuje použít jeden certifikát pro celé podnikání, samostatné certifikáty pro jednotlivé evidenční jednotky nebo různé certifikáty pro jednotlivá pokladní zařízení. Certifikát je vázán na identifikaci konkrétního subjektu, nikoliv na jednu jedinou pokladnu.
Podnikatel s pěti pokladnami tedy nemusí nutně získávat pět různých certifikátů.
Jaké údaje se budou posílat finanční správě?
Rozsah dat je proti původní EET zjednodušený.
Finanční správě se mají u běžné tržby posílat zejména:
| Odesílaný údaj |
|---|
| identifikace podnikatele |
| označení evidenční jednotky |
| označení pokladního zařízení |
| pořadové číslo tržby |
| datum a čas tržby |
| celková částka v českých korunách |
| identifikace konkrétní datové zprávy |
Ve specifických případech se doplňují například údaje týkající se plateb určených k následnému čerpání nebo údaje o jiném poplatníkovi, za kterého je tržba evidována.
Finanční správa nedostává seznam nakoupeného zboží
Do EET se neposílá položkový obsah účtenky.
Finanční správa z EET například nezjistí, že si zákazník koupil dvě piva, steak nebo konkrétní pár bot. Odesílá se celková částka tržby a základní identifikační údaje potřebné pro evidenci. Finanční správa zároveň výslovně uvádí, že při EET není požadována informace o předmětu nákupu ani charakteru služby.
Do EET se neposílá rozpis DPH
Tržba se odesílá jako jedna celková částka včetně DPH. Pokud tedy jeden nákup obsahuje položky v různých sazbách DPH, není potřeba finanční správě prostřednictvím EET odesílat jednotlivé základy a sazby daně.
Bude povinné tisknout účtenku?
Ne. EET 2.0 samo o sobě nebude vyžadovat vystavení ani tisk EET účtenky.
To je významný rozdíl proti původní EET. Podnikatel tedy nebude muset kvůli samotné evidenci tržeb automaticky tisknout zákazníkovi papírový doklad s údaji EET.
Je ale nutné odlišit povinnost podle EET od jiných právních předpisů. Podnikateli může například vzniknout povinnost na žádost zákazníka vydat doklad o zakoupení výrobku nebo poskytnutí služby podle pravidel ochrany spotřebitele. Plátce DPH může mít rovněž povinnost vystavit daňový doklad. Nové EET tyto ostatní povinnosti neruší.
Jinými slovy: EET nebude důvodem, proč musí mít každá pokladna tiskárnu účtenek.
Co když vypadne internet?
Výpadek internetového připojení nemá znamenat ztrátu tržby ani nutnost okamžitě zastavit provoz.
Pokud pokladní zařízení nemůže tržbu odeslat, musí být údaje odeslány po obnovení spojení, a to podle současného návrhu bezodkladně po odstranění problému, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby. Moderní pokladní systémy mohou neodeslané tržby uložit a po obnovení připojení je automaticky odeslat.
Podnikatel si zároveň nastavuje mezní dobu, po kterou pokladní zařízení čeká na odpověď serveru Finanční správy. Tato doba nesmí být podle současného návrhu kratší než 2 sekundy. Pokud server v této době neodpoví, uplatní se mechanismus následného odeslání.
Budu si muset koupit novou pokladnu?
Ne nutně.
Finanční správa počítá s tím, že pro EET 2.0 bude možné použít klasickou pokladnu, počítač nebo notebook, tablet i chytrý telefon, pokud zařízení a jeho software dokážou bezpečně odeslat údaje o tržbě a přijmout potvrzení ze systému EET.
U řady pokladních zařízení používaných již při původní EET proto může stačit aktualizace pokladního softwaru. Konkrétní kompatibilitu je ale potřeba ověřit s dodavatelem příslušného systému.
Bezplatná aplikace MOJE EET
Finanční správa připravuje také vlastní bezplatnou webovou aplikaci MOJE EET, určenou především pro malé podnikatele s menším počtem transakcí, kteří nepotřebují plnohodnotný pokladní systém.
Podle současného harmonogramu má být aplikace spuštěna 1. prosince 2026 a má fungovat jako responzivní web použitelný například na telefonu, tabletu nebo počítači.
Pro provozy, které potřebují skladové hospodářství, řízení stolů, tisk objednávek, mobilní číšníky, více pokladen, propojení poboček, platební terminály, statistiky nebo další pokročilé funkce, bude nadále vhodnější plnohodnotný pokladní systém.
Sleva na evidenci tržeb až 5 000 Kč
Současný návrh počítá také se slevou na dani na evidenci tržeb pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.
Finanční správa uvádí částku až 5 000 Kč. Nejde však automaticky o peněžní příspěvek vyplacený každému podnikateli – jde o slevu na dani a její skutečně využitelná výše závisí na daňové situaci konkrétního poplatníka.
Jak poznám, že byla tržba opravdu zaevidována?
Po úspěšném odeslání obdrží pokladní zařízení ze systému Finanční správy potvrzovací kód. V okamžiku potvrzení přijetí je tržba zaevidována.
Přehled přijatých tržeb má být zároveň dostupný přímo v DIS+, a to v souhrnných i detailnějších přehledech.
Kontroly a sankce
EET 2.0 bude stejně jako jiné daňové povinnosti kontrolovat Finanční a Celní správa. Současný sněmovní návrh počítá také s možností kontrolních nákupů a s využíváním datové analýzy při vyhledávání neobvyklých rozdílů mezi podnikateli ve srovnatelných podmínkách.
Za závažné porušení povinností má podle sněmovního znění hrozit pokuta až 500 000 Kč. Sankce se mohou týkat nejen neodesílání evidovaných tržeb, ale také některých souvisejících povinností. Protože zákon k 11. srpnu 2026 ještě není definitivně schválen, je nutné konečnou podobu sankcí ověřit po ukončení legislativního procesu.
Nejčastější příklady z praxe
| Příklad | Bude se podle současných pravidel evidovat? |
|---|---|
| restaurace – hotovost | ANO |
| restaurace – karta | ANO |
| restaurace – QR platba u stolu | ANO |
| obchod – hotovost | ANO |
| obchod – karta | ANO |
| kadeřník – hotovost | ANO |
| autoservis – karta na provozovně | ANO |
| řemeslník – QR platba přímo u zákazníka | ANO |
| řemeslník – faktura později zaplacená převodem z domova | NE |
| e-shop – online platební brána | NE |
| e-shop – předem online zaplaceno, pouze osobní vyzvednutí | NE |
| e-shop – platba až při osobním odběru | ANO |
| hotovostní záloha na hotelový pokoj na recepci | ANO |
| soukromý příjem z nájmu podle § 9 ZDP | NE |
| skutečně příležitostný nepodnikatelský příjem podle § 10 ZDP | NE |
| veřejné toalety | NE – zákonná výjimka |
| prodej sladkovodních ryb 18.–24. prosince při splnění podmínek | NE – zákonná výjimka |
Jednotlivé příklady vycházejí z aktuálních modelových situací zveřejněných Finanční správou.
Co by měl podnikatel udělat už nyní?
V srpnu 2026 ještě není potřeba získávat produkční certifikát – podle současného harmonogramu má být jejich generování pro podnikatele zpřístupněno až od 1. listopadu 2026. Už nyní je ale vhodné ověřit, zda se vás podle způsobu přijímání plateb EET pravděpodobně bude týkat, zda váš současný pokladní systém dostane aktualizaci pro EET 2.0 a zda zařízení splňuje technické požadavky nového systému.
Pokud používáte pokladní systém z doby původní EET, není automaticky nutné zařízení měnit. Rozhodující bude, zda výrobce poskytne aktualizaci podporující nové datové rozhraní a nové pokladní certifikáty.
Shrnutí EET 2.0
EET 2.0 není pouze návratem původní elektronické evidence tržeb. Nový systém má být jednodušší z hlediska množství odesílaných údajů a odpadá povinné vystavování EET účtenek, současně ale zavádí široké pojetí kontaktních plateb.
Podnikatelé by si měli pamatovat především jednoduché pravidlo: pokud zákazník platí v souvislosti s nákupem přímo v provozovně nebo při osobním kontaktu s podnikatelem, je vysoká pravděpodobnost, že půjde o evidovanou tržbu – a nezáleží pouze na tom, zda platí hotově, kartou nebo QR kódem. Naopak typické vzdálené bankovní převody a čistě online platby přes platební bránu se podle současného návrhu evidovat nemají.
Pro vznik povinnosti není rozhodující, zda je podnikatel plátcem DPH ani zda podniká ve velkém nebo malém rozsahu. Vedle obecných pravidel ale existují zákonné výjimky a speciální režim EET OFF pro část OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu.
Informace průběžně aktualizujeme podle legislativního vývoje. Poslední kontrola údajů: 11. srpna 2026.
