Neoprávněné podnikání
Každý živnostník by si měl dávat pozor na zákoutí neoprávněného podnikání. Stručně řečeno jde o provozování živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění pro takový typ živnosti. Kontrolu mohou podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání provádět živnostenské úřady.
Fyzické i právnické osoby se v době svého podnikání mohou dopustit nejrůznějších přestupků. U fyzické osoby kupříkladu hrozí, že neprodleně neustanoví svého odpovědného zástupce, nebo neoznámí, že v provozování živnosti hodlá pokračovat.
Mezi další klasické přestupky se řadí i předložení nepravdivého čestného prohlášení o bezúhonnosti. Živnostenské úřady se často uchylují k tomu, že nařídí podnikateli nápravu. V některých situacích ale mohou za přestupek uložit o pokutu, a to v rozmezí od 5 tisíc do 1 milionu Kč.
Podobně je to i v případě právnické osoby. Tam je ale okruh možných přestupků o něco užší. Typickým příkladem takového přestupku třeba je, pokud právnická osoba provozuje živnost volnou, aniž by pro to měla potřebné živnostenské oprávnění. V takovém případě by se jednalo o typický příklad neoprávněného podnikání a i za to mohou úřady uložit pokutu až ve výši 1 milionu korun.
Inflace
Inflace je zvýšení cen zboží a služeb v ekonomice během určitého období. Inflace způsobuje, že peníze ztrácejí svou kupní sílu. Jedním z nejběžnějších způsobů měření inflace je tzv. inflační míra, což je procentuální změna cenové hladiny v určitém časovém období.
Jde o složitý ekonomický jev, který může mít různé důsledky pro jednotlivé sektory ekonomiky. Centrální banky se snaží udržovat inflaci na stabilní úrovni, na příkladu z let 2021, 2022 a 2023 ale vidíme, že ne vždy se to podaří. Vývoj inflace a její dopady je důležité sledovat, a to nejen pro ekonomy, ale i pro každodenní spotřebitele i firmy.
Právě podniky by totiž měly reagovat na chování svých klientů. Inflace totiž do velké míry požírá nakumulované úspory a kvůli jejímu působení musí subjekty mnohdy měnit své dosavadní návyky.
Velmi často se kupříkladu stává, že spotřebitelé i firmy kvůli působení inflace omezují svou poptávku, a to z důvodu obav z budoucnosti, anebo protože jednoduše řečeno mají hluboko do kapsy. Reakce prodávajícího či vyrábějícího podniku ale nesmí v takové situaci dlouho trvat, jinak se vystavuje riziku vzniku obrovských nákladů i ztrát.
IBAN
IBAN je unikátní číslo, které identifikuje konkrétní bankovní účet uvnitř mezinárodního bankovního systému. Toto číslo má standardizovaný formát a skládá se z dvou hlavních částí: kódu země a čísla účtu. IBAN byl poprvé navržen v Evropě v 90. letech a postupně se stal globálním standardem. V dnešní době už není takřka možné si běžný platební styk bez IBAN představit.
Díky standardizovanému formátu a jedinečné identifikaci bankovních účtů pomáhá IBAN minimalizovat chyby a zlepšuje efektivitu platebních systémů. Pokud provádíte mezinárodní platby nebo obchodujete s partnery z jiných zemí, je znalost a používání IBAN zcela nezbytné.
IBAN totiž do platebního styku přináší důležité bezpečnostní prvky, minimalizuje riziko chyb. Velmi citelně usnadňuje zpracování plateb a snižuje i administrativní náklady.
IBAN umožňuje snadnou identifikaci banky a země, ke které bankovní účet patří, což zlepšuje transparentnost finančních transakcí.
Kromě IBAN mohou být při mezinárodních platbách vyžadovány také další informace, jako je SWIFT/BIC kód banky odesílatele a banky příjemce. SWIFT/BIC kódy jsou zkratky identifikující konkrétní banky. Tyto informace se společně používají k směrování peněz do správné banky a na správný účet.
Deflace
Deflaci je možné jednoduše řečeno definovat jako snižování cenové hladiny. Jde vlastně o opak inflace. Pro ekonomiku je ale deflace nebezpečná, neboť dochází ke snižování cen zboží a služeb v ekonomice. Pro spotřebitele je tato situace mnohdy výhodná, ale firmy musí myslet na to, že kvůli působení deflace přichází o tržby.
Centrální banky se snaží, aby se deflace v ekonomice vůbec nevyskytovala. Odborníci totiž opakovaně upozorňují na to, že deflace může být pro národní hospodářství velký problém. Firmám kvůli nim klesají tržby a mnohdy tím může být nastartován až nebezpečně dlouhý řetězec problémů.
Kvůli nižším tržbám se totiž mohou následně snižovat mzdy a nebo může docházet k růstu nezaměstnanosti. Je na každém podnikateli, jak se k působení deflace vlastně postaví. Není však vhodné ji brát na lehkou váhu.
Ve světě sice není deflace obvyklá, na druhou stranu není ani výjimečná. Evropské státy na Západě se mírnou mírou deflace potýkaly kolem roku 2010. Deflaci ale zažívalo třeba i Japonsko, a to kolem devadesátých let minulého století.
Postoupení pohledávky
Postoupení pohledávky je jedním ze základních právních institutů, kterým se v praxi řeší zákonné podmínky změn v osobě dlužníka či věřitele. V této situaci věřitel (postupitel) postupuje celou pohledávku nebo její část třetí osobě (postupníkovi). Učinit tak v řadě případů může i bez souhlasu ze strany dlužníka.
Pokud k postoupení pohledávky opravdu dojde, nabývá postupník vedle samotné pohledávky i další práva či příslušenství, které se toho týkají. Platí, že postupitel má za povinnost postupníkovi vydat všechny potřebné doklady o takové pohledávce. Je v platnosti zároveň povinnost mu sdělit, co je nezbytné k samotnému uplatnění takové pohledávky.
Zákon stanovuje, že postoupení je možné u takové pohledávky, jež je možné zcizit. Není však možné postoupit takovou pohledávku, která zaniká smrtí. Zároveň to není možné u pohledávky, jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.
Je zřejmé, že zákaz postoupení pohledávky může být upraven i některými dalšími (zvláštními) právními předpisy. Jde kupříkladu o osobní služebnosti nebo právo na důchod. Takováto práva tedy není možné na třetí osobu postoupit.
Oligopol
Oligopol je specifickou tržní strukturou. Na nabídkové straně v takové situaci působí omezený počet firem. Tento malý počet podniků dokáže ovlivnit významnou část trhu a tím mít výrazným způsobem vliv i na prodávané ceny nebo vyráběné zboží.
Ve většině případů nabízejí tyto firmy na oligopolním trhu velmi obdobné produkty. V určitých oblastech ale zůstávají minimálně mírně odlišné.
Pro oligopolní struktur trhu platí, že existují určité bariéry, kvůli kterým je počet firem na takovém trhu nízký. Může jít kupříkladu o vysoké vstupní náklady (třeba v případě síťových odvětví) nebo dále může jít kupříkladu o důsledek udělování licencí ze strany státu.
Oligopolní struktura trhu může mít negativní dopady na zákazníky (spotřebitele). Jednotlivým produktům často chybí potřebná různorodost i inovace, které by za jiných okolností přinesla větší konkurence.
Pro oligopolní trh je typické, že zúčastněné firmy mohou mezi sebou vést cenové války, což v krajním případě může vést ke snížení firemních zisků i k celkové destabilizaci trhu.
V praxi je možné na mnohé trhy pohlížet jako na oligopolní. Nejde tedy jen o teoretický koncept. Jde kupříkladu o automobilový průmysl, telekomunikace, mediální firmy nebo energetické společnosti.
GDPR
GDPR je legislativním aktem Evropské unie, který byl schválen v květnu 2016. Jeho hlavním cílem je posílit ochranu osobních údajů občanů Evropské unie a zvýšit kontrolu nad tím, jak jsou tyto osobní údaje jednotlivými společnostmi zpracovávány. Evropská unie se tímto krokem pokusila o sjednocení do té doby velmi odlišných požadavků jednotlivých členských států, které se týkaly ochrany osobních údajů.
V tomto ohledu tak GDPR stanovuje povinnost jednotlivým podnikům jasně informovat jednotlivce o účelu zpracování osobních údajů. Pro takový sběr informací musí tyto podniky získat od spotřebitelů potřebný souhlas.
Z hlediska důležitých charakteristických znaků je třeba uvést, že osobní údaje mohou být sbírány jen pro zákonem stanovené účely. Neměly by být uchovávány delší dobu, než je nutné. Jednotlivé firmy musí zajistit jejich zabezpečení a chránit je před možnými úniky či neoprávněnými přístupy.
GDPR posiluje práva jednotlivců a zvyšuje povědomí o důležitosti respektování soukromí a bezpečnosti dat. Každý z občanů Evropské unie má díky GDPR právo na ochranu svých osobních údajů a povinností organizací je zajistit, že toto právo je respektováno a dodržováno.
GDPR v praxi stanovuje vysoké pokuty pro podniky, které nesplní potřebné náležitosti a podmínky. Pokuty mohou dosáhnout až 4 procent celkového obratu dané společnosti.
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je klíčovým aspektem každého pracovního prostředí ve státech Evropské unie, tedy i v České republice. Tato oblast se zaměřuje na prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání a vytváření bezpečných pracovních podmínek pro jednotlivé zaměstnance.
Problematiku BOZP musí se svými zaměstnanci řešit každý zaměstnavatel, který má ve svém kmeni více jak jednoho pracovníka. BOZP má v praxi napomáhat k minimalizaci rizika vzniku pracovních úrazů i dalších nemocí.
V tomto ohledu je možné sledovat, že BOZP není jednorázovou činností. Jde o kontinuální činnost, při které dochází ke sledování procesů, jednotlivých úkonů i dalších vztahů mezi zaměstnancem a jím prováděnými činnostmi na pracovišti.
Aby byly základní okolnosti kolem BOZP v praxi plněny, využívají se v praxi tři hlavní nástroje BOZP. V prvé rovině jde o školení BOZP zaměstnanců, dále pak o zpracování provozování dokumentace BOZP a zároveň jde i o pravidelné prověrky.
Platí, že ze zákona je každý zaměstnavatel odpovědný za své zaměstnance. Proto musí každý zaměstnavatel dbát na to, aby se během výkonu povolání jeho zaměstnancům nic nestalo.
Emisní ážio
Emisní ážio je rozdíl mezi emisní cenou cenného papíru a jeho nominální hodnotou. Pokud se společnost rozhodne emitovat (vydat) cenné papíry, stanoví pro ně prvotní emisní cenu, za kterou jsou nabízeny na trhu. Nominální hodnota je oproti tomu pevná hodnota, která zůstává neměnná po celou dobu existence cenných papírů.
Emisní ážio je způsob, jakým emitenti upravují cenu svých cenných papírů tak, aby vyhovovala daným podmínkám na finančních trzích a odrážela skutečnou hodnotu těchto papírů.
Pokud je emisní cena vyšší než nominální hodnota, je možné hovořit o emisním ážiu s přirážkou. Jestliže je ale emisní cena nižší než nominální hodnota, jedná se o emisní ážio s diskontem.
Emisní ážio se netýká pouze akcií, ale všech cenných papírů, u kterých je možné přirážku k nominální hodnotě stanovit. V tomto ohledu je tak možné o emisním ážiu hovořit třeba i u převodu dluhopisu nebo u kmenového listu společnosti s ručením omezeným.
Stanovení emisního ážia nijak nedopadá na základní kapitál společnosti. V případě účtování emisního ážia je potřeba konstatovat, že k tomu dochází ve skupině 41, obvykle jde o účet 412.
Živnost ohlašovací
Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Tak přesně to je základní charakteristika živnosti. V praxi se setkáváme s několika základními typy živností a v tomto článku si blíže představíme živnost ohlašovací.
Už ze svého pojmenování je zřejmé, že ohlašovací živnosti je možné provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu. Ten pouze zkoumá, zda ze strany žadatele došlo ke splnění zákonných podmínek. Pokud ano, je ze strany živnostenského úřadu proveden zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli je následně vydán potřebný výpis.
Výpis z rejstříku je dokladem, že daná fyzická či právnická osoba má právo takovou živnost provozovat. V praxi je tedy patrné, že ohlášení živnosti je jednodušším způsobem k získání potřebného oprávnění pro zahájení podnikání.
Samotné ohlašovací živnosti je možné ještě členit do tří základní skupiny. Řadí se sem živnosti volné, vázané a řemeslné. V případě řemeslných a vázaných živností zákon zároveň stanovuje speciální povinnost odborné způsobilosti. U volných živností něco takového ze zákona stanoveno není.
