Pasivum

Ve finančním světě se pasivem označuje ta část majetku společnosti, která je financována prostřednictvím cizích zdrojů. Tyto zdroje mohou být v podobě půjček, úvěrů, emitovaných dluhopisů, vkladů od klientů nebo v jiných formách, které společnost využívá pro svou činnost. V účetnictví se pasiva zapisují na pravou stranu.

Pasiva se v odborných kruzích dělí na vlastní a cizí kapitál. V případě toho vlastního jde o prostředky, které si firma v dobách svého působení na trzích nemusela půjčit. Jedná se o vlastní zisky, dary, fondy nebo třeba základní kapitál. Na cizí kapitál je oproti tomu možné pohlížet jako na dluhy a neuhrazené pohledávky.

Díky pasivnímu financování může společnost získat poměrně snadno prostředky na financování svých projektů. Nicméně, pasivní financování je také spojeno s určitými riziky, které mohou mít negativní dopad na společnost i na investory.

Pokud firma využívá příliš mnoho cizích zdrojů, může se snadno dostat do finančních problémů a nemusí být schopna nakumulované dluhy splácet. V takovém případě může být společnost kupříkladu nucena část svá aktiv odprodat, aby mohla splatit své závazky, což může vést k poklesu její hodnoty i celkového tržního postavení.

Proto je důležité, aby podniky pečlivě prováděly své jednotlivé kroky v oblasti financování a aby se snažily udržet vyvážený poměr mezi svým aktivy a pasivy. Společnosti by měly mít také dostatečnou likviditu, aby mohly v případě potřeby splácet své dluhy.

Pro investory je důležité sledovat stranu aktiv i pasiv těch společností, do kterých se rozhodli své prostředky investovat. Pokud má takový podnik příliš vysoké zatížení stranou pasiv, může to být varování o neudržitelnosti hospodaření a investoři by v takové situaci měli rychle zbystřit.